Jako by srpnová Praha přitahovala zahraniční intervence. Nebojte se, invaze spřátelených vojsk tentokrát nehrozí. To se jen jejich velvyslanci usnesli, že je třeba z důvodu nebezpečí plíživé kontrarevoluce, řízené prezidentem Klausem a jeho spojenci z Akce D.O.S.T., vyjádřit solidaritu s „hnutím leseb, gayů, bisexuálů a transsexuálů“, pořádajícím na území hlavního města svůj pětidenní festival. Takže na radnici, pod záštitou primátora za ODS a starosty za TOP 09, nezavlaje vlajka rudá, nýbrž duhová.

Iniciátorem společného stanoviska třinácti ambasád je prý velvyslanec USA Norman Eisen. Ten, jenž radil Obamově administrativě v oblasti etiky, je tedy toho názoru, že si politickou podporu zasluhují akce, jakými jsou „gay rychloseznamka“, „kožená zóna“, „noční prohlídka gay barů“, „Transgenderuj mně“ či „Pomiluj všechny, posluž všem“. Jedna z festivalových akcí se ostatně koná i na půdě amerického velvyslanectví.

Nemyslím si, že tuto diplomatickou iniciativu má velvyslanec Eisen z vlastní hlavy. Odpovídá totiž misi, zformulované ministryní zahraničí USA Hillary Clintonovou. Ta ve svém červnovém projevu pro členy GIFAA, zastřešující gaye a lesby v zahraničních službách, mj. prohlásila, že boj za plné uznání práv LGBT osob (úřední označení alternativ k heretosexualitě, jež se jistě časem o pár písmen rozšíří) stojí v popředí zápasu o všeobecná lidská práva, proto se mají americké diplomatické služby zapojit do podpory a propagace LGBT požadavků v zahraničí. V té souvislosti se nezapomněla pochlubit, jak se jí podařilo zajistit účast extravagantní Lady Gaga na festivalu EuroPride 2011, pořádaném přímo za branami Vatikánu.

Přestože Clintonová uznala, že je za práva homosexuálů třeba bojovat i v Africe a Latinské Americe, hlavní pozornost věnovala situaci v zemích, nacházejících se v bývalé zóně sovětského vlivu. Chybějící rovnoprávnost homosexuální menšiny s heterosexuální většinou je tu reliktem starých dob, má-li se tedy střední a východní Evropa od Moskvy definitivně osvobodit, musí si osvojit současné normy liberálního Západu. Po pádu Berlínské zdi zde v tomto duchu působilo hned několik neziskových organizací, v čele se Sorosovou nadací pro„otevřenou společnost“. Po nástupu Baracka Obamy do Bílého domu se na podpoře liberálních NGO nic nemění, hlavním terapeutem se však stává samotný stát a jeho emisaři. USA se tak dnes bok po boku s Evropskou unií podílejí na odstraňování společenských norem, odvozených od křesťanských kořenů naší kultury. V osvobozeneckém hnutí za práva menšin se krizí zmítaná velmoc spojila se světem pop kultury, liberálních médií a neziskových organizací, aby vytvořila svět globálního tržiště, osídleného z přirozených vazeb vyvázanými lidskými elektrony, identifikujícími se pouze s vlastními tužbami. Ty však, nejsou-li oprávněné, neosvobozují, nýbrž zotročují. Čímž se obě srpnové intervence od sebe vlastně nijak výrazněji neliší.